Čestně prohlašuju, že nejsem tou restaurací placená. Kdyby ale měla nějaké věrnostní body nebo tak něco, určitě bych už měla několikrát nasbíráno na celé kuře zdarma.
Tato recenze se absolutně nijak nehodí ke tomuto blogu. Proč ji tedy píšu? Chci se podělit o ten pocit!
Zároveň vám slibuji, že jste dlouho tak nepromarnili čas, jako při čtení tohoto článku.
Jak te tedy všechno je
Kdysi dávno jsem měla hlad a brouzdala po Dámejídlo a vybírala, na co mám chuť. Zalíbila se mi restaurace Wing-it v Pardubicích. Už nevím, co jsem si tam objednala jako první, ale vím, že mi to chutnalo a že jsem tam od té doby objednala ještě mnohokrát. To ale asi není důvod na samostatný článek, že ne?
Jenže, já si tam jednou objednala obalovaná kuřecí křídla. Tehdy ještě u toho neměli poznámku „pikantní“. Asi dobře, protože já pikantní nerada a nikdy bych to neochutnala. A tak se stalo, že jsem poprvé jedla ty božský obalovaný křídla a u toho plakala, protože to pálilo jak čert, ale bylo to strašně moc dobrý.
Nepředstavujte si, že je to jako chilli nebo tak něco. Jen já nejsem vůbec zvyklá na pálivé a nejím to. Jenže tohle je něco jiného. Pro jiné pálivé jídlo bych se tak neobětovala. Takové věci by nejspíš končily u nějakého spoluhodovníka.
Nejsem si jistá, jak ten pocit popsat, ale pojďme to zkusit. Představte si, že máte hlad. Ne, že byste umírali hlady, máte prostě jen hlad a víte, že byste si docela dali kuře. A objednáte si ho.
A pak ho přivezou. Už přes obal to kuře voní. Voní celou cestu výtahem. Vy víte, že budete trpět, ale náramně si to užijete. A pak je to tady, otvíráte tu krabičku, vyvalí se na vás pára z horkého (!) jídla a směje se na vás spousta veselých dozlatova osmažených kuřecích paliček. A vy víte, že neodoláte.
Posvátně vezmete první paličku, lehce ji namočíte v barbecue omáčce a zakousnete se. A víte, že vám brzy upadne pusa. Ale taky víte, že je to božský. Žádný jiný jídlo byste v tu chvíli nejedli radši. Je to jako byste se po 2 dnech na poušti mohli napít. Tak moc to kuře milujete. Napít se nejspíš budete muset taky, protože jinak shoříte, ale pak si vzpomenete na tu osudnou věc. A totiž, že pálivé je nejlepší zajíst a vy jste si moudře k tomu objednali bramborové mřížky a už otvíráte druhou krabičku s tou pochoutkou, která je lepší než hranolky. Prostě je, nehádejte se.
Takhle – přesně takhle – vypadá vrchol blaha. Cpete se kuřetem, ze kterého sice pláčete, ale čert to vem, je výborný! K tomu dlabete bramborové mřížky, tak krásné na pohled. A víte, že i když to teď bolí a budete to hasit další půl hodinu, že si je stejně příště (pokud tedy nebudete mít chuť na sushi z King-Yo) objednáte zas, protože to je prostě nejlepší kuře, co v Pardubicích dostanete.
Až sem jednou dorazí ta japonská móda, kdy si můžete vzít za manžela/manželku auto, polštář a nebo zrovna třeba smažený kuře, jsem si jistá, že to s tímhle někdo udělá. Já teda ne. Tak šílená nejsem a hlavně nevím, jak moc by byly úřady ok s tím, že sníte svůj protějšek…
Doufám, že jste si užili čas strávený čtením o pálivém kuřeti a přeji vám dobrou chuť!
Poznámka autora: Ochutnávala jsem i kuře z Wing-it v jiném městě a tam bych ho zase fakt nedoporučila. To to pardubický je dobrý, ne jiný.