Čekaly jsme na Veru a na Péťu, která mi měla dát lístky pro rodiče. Čekání bylo dlouhý, ale zkracovalo nám to „divadlo“ jak na náměstí chytali a zatýkali zloděje. Časem si mě našla Petra a dala mi lístky, které jsem o pár minut později předala rodičům (kteří se rozhodli, že na křestu nesmí chybět xD). Seznámily a setkaly jsme se tam s novými lidmi, což ke koncertům prostě patří :). Potom přišla ještě Veru s Peťulou. Stále jsme tvořily začátek fronty, i když už ve větším počtu :). Všichni jsme si tam povídali mezi sebou a dokonce i s hlídači u vchodu. Venku byla hrozná zima, a tak jsme se hrozně moc těšili dovnitř. Pustili nás tam asi o tři minuty později, než měli, ale to už se dalo přežít :). Vešli, teda spíš vtrhli jsme dovnitř a obhlédli si prostory. Zděsili jsme se, když jsme zjistili, že pódium je za barem (ve tvaru písmene „U“), takže žádná první řada vlastně neexistovala. Postavili jsme se tedy okolo baru a obdivovali vymoženosti kavárny a velký skleněný lustr ve tvaru elektrické kytary. Dali jsme si pití a čekali na koncert. Na balkóně jsem zahlédla rodiče, kteří si vybírali místo. Mezitím ke mně připutovala čtvrtka (pokud Vám to přijde důležité, tak formát A3 :D) a slabá fixka, že mám napsat slovo „VŠECHNO“. Měla jsem dva pokusy a stejně se mi to tak úplně nepovedlo :D. Potom jsem to ještě obtáhla liháčem, aby to bylo vidět. Každopádně, z balkonu musel být zajímavý pohled na to, jak si polovina lidí u baru maluje na čtvrtky :D. Okolo začaly poletovat také balónky s různými nápisy. Neobyčejně je přitahovalo místo za barem, kam jsme my nemohli. Barmany docela štvalo, když nám každé dvě minuty (i v průběhu koncertu) podávali balonky.
Konečně se začalo něco dít. Zaznělo intro, píseň Amor a nastoupila kapela, včetně naší princezny – Anet. Všichni ji s nadšením vítali, ona vítala nás … no nádhera :))! Druhou písničkou byl Skvělej nápad z její první desky. Divila jsem se, že se budou hrát i nejstarší písničky, nicméně mi to vůbec nevadilo :)). Potom přišlo Pár důvodů a pak Pokušení z nového CD. Koncertní verze nových písniček, to je vždycky nezvyk, ale tyhle aranže byly prostě parádní ;). Následovala Hříšná těla, křídla motýlí, kde si všichni zpívali spolu s Anet, a Už víš – další nová :). Další byly Nahá noc, Dokola (nová) a Malá mořská víla. Pak taky Podzim a Jiný sen z alba Dotyk. Po této písničce se konal (pro někoho) nejdůležitější okamžik večera – křest Alba JSEM. Před celou touto akcí, jsme na sebe ještě upozornili my, se čtvrtkami, které jsme zvedli nad hlavu nebo aspoň nad bar :D. Anet pečlivě četla: „Ahoj Anet, k tvé nové desce, přejeme všechno nejlepší.“ 🙂 Pak vše pokračovalo „podle programu“. Na pódium přišel Michal Hrůza, Tomáš Klus a Oskar Petr, Filip Horáček a Martin Ledvina. Desku křtil Jan Saudek vincentkou a potom ještě na pódium přišla paní Eva Holubová, aby přečetla přání (pozdrav) od pana Václava Havla.
Po tom, co skoro všichni odešli z pódia, ještě Anet pozvala na pódium ředitele HRC a předala mu svou „cestovní“ kytaru (která je vidět třeba v klipu k písničce V bezvětří). Anet na něj mluvila česky, on rozuměl (a pak děkoval) pouze anglicky, takže jsme se docela pobavili :). Začalo se opět hrát. Přišla moje asi nejoblíbenější písnička Jsem, kterou jsem pečlivě poslouchala od začátku do konce v plném soustředění (jinak řečeno, kdyby ke mně přišel nějaký člověk a zeptal se mě jestli nechci milion, řekla bych aby neotravoval, že poslouchám :D) potom byl Jedináček, V bezvětří a Motýl. Na další píseň – Stačilo říct – byl pro Anet připravený malý „tahák“ :). Několik lidí u sebe mělo papír s jedním nebo dvěma slovy z této písničky, a když na ně měla přijít řada, zvedli papír nad hlavu. Anet zazpívala celou písničku bez chybičky a na konci poděkovala za nápovědu a přiznala, že ji to málem popletlo :D. Následovalo Vysoké napětí (spolu se skákáním do výšky … myslím, že bych si měla pořídit švihadlo a trénovat – nějak jsem vyšla ze cviku :D), Když nemůžu spát, Den a Voda živá, kde nám Anet nechala prostor ke zpěvu. Po písničce všichni zmizeli z pódia. Diváci pořád tleskali, a já věděla, že se ještě musí vrátit, protože něco zapomněli – jednu písničku, bez které by to nešlo. Vrátili se a zazpívali nám tu úplně poslední píseň – Vzpomínka.
Když Anet dozpívala a odešla, ještě dloooouho se tleskalo. Bohužel už další přídavek nepřišel. Do repráků nám ale pustili novinku – remix písničky Němá. To už byl definitivní konec a lidi se začali shromažďovat okolo obchůdku s novými tričky, mikinami, plackami a spoustou dalších věcí. Samozřejmě jsem si přišla nakoupit i já ;D. Potom se mi ještě podařilo ukořistit fotku s Tomášem Klusem, což jsem byla moc ráda :). S holkama jsme si sedly ke stolu a povídaly si a fotily se 🙂 … Anet bohužel nepřišla (aspoň ne, dokud jsem tam byla já), ale i tak jsem si tu užila spoustu zábavy.
Před půlnocí jsme museli vyrazit (já, rodiče a Anička), abysme stihli ještě nějaký to metro. Cestou domů, jsem si vzpomínala, co všechno úžasnýho jsem vlastně prožila. A bylo toho opravdu hodně :))))
Velké díky: Aničce, Hance, Hance, Ivetě, Janče, Ditě a jejímu příteli, Peťule, Verče, Kátě a všem ostatním za super společnost a atmosféru; rodičům za dopravu a doprovod po Praze a tatínkovi za fotky a videa
Speciální díky: příteli Dity, že nás nenechal umřít hlady a koupil nám hranolky :D; barmanovi, který nám na poukázku „drink zdarma“ dal dokonce i colu a podával balonky :D; fotografům/kám a lidem, kteří dokázali vytvářet krásné pózy v rámci pokoncertní zábavy ;D
Největší díky patří Anetce a kapele za prvotřídní koncert, který jsem si užila na maximum 🙂
Pokud máte pocit, že i Vám mám za co děkovat, tak moc děkuju ! 🙂
