S Verčou jsme se domluvily, že pojedeme na vánoční koncert Anety Langerové v Praze. Asi měsíc před akcí jsem koupila dva lístky. Jakmile jsem je držela v ruce, byla jsem úplně nadšená, že už mám jistotu – jedu ! Mám kousek od Phy babičku, a tak jsem tentokrát ani neměla problémy s dopravou – z koncertu mě odvezl tatínek.
Asi týden před koncertem se na oficiálních stránkách Anety objevila soutěž o dvakrát dva lístky do Brna a dvakrát dva do Prahy. Nikdy jsem nic nevyhrála, a tak jsem to chtěla jen zkusit. S Verčou jsme soutěžily, odpověděli na otázky, které tam byly, a dál to moc neřešily (pozn. zkusily jsme soutěž o lístky do obou měst). Ve středu večer (ten den se měla vyhlásit soutěž) jsem se jako vždy dívala na oficky na fórum. V novinkách byla zpráva, že už byli vylosováni výherci lístků. Přečetla jsem si, co nového na fóru a šla se podívat na e-maily … co kdyby . Přihlásila jsem se a koukám, „Dobrý, 3 maily, to zas budou spamy.“ Potom jsem se podívala na první zprávu. Byla od administrátorky stránek Anet. Už jenom předmět mailu: VÝHERCE VSTUPENEK … Otevřela jsem zprávu a četla něco v tom smyslu, že mi gratuluje … vyhrála jsem 2 vstupenky na koncert Anety Langerové v klubu Fléda v Brně.
… Chvíli jsem čučela na monitor jak tele. Pak jsem se začala strašně smát. Rodiče se samozřejmě ptaly, co mi je. „Vyhrála jsem 2 vstupenky na koncert v Brně!“ Mamka se začla smát: „A na kdy?“ „Na zítra.“ Chvíli bylo ticho. „Mami, můžu jet zítra do Brna na koncert?“ Táta (asi už se vzpamatoval z šoku ): „V Brně ?! Si se zbláznila ne ?!“ Ani jsem je nezkoušela moc přemlouvat. Bylo mi jasný, že to je daleko (bydlím v Liberci), nemám dopravu tam a hlavně ne zpátky. Začala jsem zuřivě psát SMSky Verče, o tom jak jsem vyhrála, a že nevim co mám dělat. Bohužel už spala, takže jsem musela hledat pomoc jinde. Na ICQ mi napsala Káťa (MimiJoe). Hned jsem jí vyklopila, co se mi stalo a jestli neví co a jak. Naštěstí mi poradila a já začala smolit e-mail „slečně s lístkama“ (administrátorka). Potom jsem se konečně trochu uklidnila. Kolem půl dvanácté jsem konečně šla spát, předtím jsem ještě napsala Veru, že už je to nějako vyřešený. Ráno jsem se mrkla na mobil a četla zprávu od Verči: Ahoj segra, promin ze jsem nenapsala ale spala jsem. A muzu ti rict ze jsem listky taky vyhrala.
Dostala jsem záchvat smíchu. Veru vyhrála taky dva lístky, ale do Prahy.
Ve škole, když jsem měla hodinu na počítačích, hned jsem kontrolovala schránku, zda mi nepíše slečna s lístkama. Psala. Nabídla mi, jestli nechci přehodit lístky z Brna do Prahy. Hned jsem odepisovala, že pokud by to šlo, byla bych moc ráda. Po hodině jsem psala Veru, že MÁME 6 LÍSTKŮ NA KONCERT V PRAZE. Začali jsme shánět lidičky, co by šli na koncert. Dva (budoucí) majitele lístků jsme našli celkem brzo … byla to Janča a Káťa. Jenže kde vzít další. Navrhla jsem rodičům, jestli by nešli. K mému překvapení řekli, že pokud nenajdeme človíčky na lístky, půjdou. Nikoho jsme pořád nemohly najít, pomalu jsem začala počítat s maminkou a tatínkem (i když ji teda moc nemilujou…). Skoro na poslední chvíli se mi ozvala spolužačka Simona, jestli nabídka na lístky stále platí. Sešla jsem se s ní na ICQ a začala na ni chrlit informace co, kdy, kde, v kolik, za kolik, … Poslední, na co jsem ji upozorňovala, byly problémy s dopravou zpátky. To byl samozřejmě největší, a jak se později ukázalo, neřešitelný zádrhel, se kterým se nedalo nic dělat. Chudák to musela odvolat. Stále nám tedy zbývaly dva lístky. Se ségruškou (Veru) jsme došly k tomu, že 6 LÍSTKŮ UŽ NIKDY VÍCE! Od chvíle, kdy jsem si přečetla maila s gratulací, až do chvíle, asi hodinu před koncertem, jsem řešila lístky – šílený !!!
Později jsme ještě našly Ziu na třetí lístek. Zbýval jeden.
Sraz byl jako obvykle na Čerňáku . Kolem jedenácté se tam Veru sešla s Jančou, já přijela asi o 5 minut později. Z Čerňáku jsme jely metrem na Národní třídu – chtěli jsme koupit něco Anet a Aničce k vánocům. V obchodě jsme se rozmýšlely co … a došly jsme k alkoholu. V nějakém online rozhovoru Anet psala, že má ráda Tullamore Dew, … hádejte, co jsme vybraly . Aničce jsme koupily hezké vánoční přáníčko. Celou dobu od chvíle, kdy jsme se sešly, pořád jsme byly vysmátý, všechny tři, lidi se na nás trošku divně dívali, ale my se smály dál. Po našem nákupu jsme nevěděly co dál. Nakonec jsme jely k Verče, aby si Janča mohla doložit věci a abychom se něčeho najedly (na to jsme pak úplně zapomněly).
Pustily jsme si Anetino CD teda spíš DVD Dotyk. Pak jsme ještě omrkly YouTubko a zazpívaly si s Anet, Tata Boys nebo Roxette. Já měla hrozně moc energie. Po tom, co mi Verča půjčila zpěvníky, začala jsem pět svým falešným hlasem a holky se přidaly :). Zpívaly jsme několik lidových a pak se přesunuly na vánoční, jako třeba Vánoce Vánoce (což se nám celkem hodilo, uvidíte později ). Kolem čtvrté hodiny jsme se začaly připravovat k odchodu na koncert (začínal UŽ ve 20:00 ). Na stanici metra (Jiřího z Poděbrad) jsme měly sraz s dalším členem naší výpravy (6 lístků ), totiž s Káťou. A pak šupito presto hledat palác Akropolis. Verča si ještě pamatovala, kde to je (asi pře rokem a půl tam Anet křtila CD Dotyk), takže jsme ani moc nebloudily. Zia měla přijít za náma. Stále zbýval jeden lístek. Veru si na poslední chvíli vzpomněla na jednoho človíčka, takže žádný lístek nakonec nemusel propadnout. Asi deset minut před tím, než se mělo pouštět (k dalším dveřím ), přišli zbylí dva – Zia a Pepa. Dostali jsme náramek na ruku (papírový – Aneta tour 07 ), a šli dolů po schodech k dalším dveřím. Tam se už všichni mačkali – těšili se dovnitř. U dveří tam hlídal takovej mladej kluk (cca 20 let). Málem ho umačkali. Vážně jsem netušila, co všechno, jsou lidi schopný udělat pro první řadu . Jakmile se otevřely dveře, všichni přeřadili na sprint, vtrhli dovnitř a obsadili první řady. Se ségruš jsme byly v první řadě a zbytek naší výpravy byl většinou někde okolo nás. Potkali jsme spoustu známých tváří a hlavně spoustu nových . Jako předskokan Anety měl být Tomáš Klus. Ještě před začátkem koncertu začal být FanClub Anety netrpělivý a začali zpívat různé písničky (jako třeba Navěky, Mapa lásky, Jalovec, Pocity a další), ostatní se k nim přidávali.
Konečně přišel Tomáš. Pozdravil nás, pozdravil diváky (koncert šel živě na tn.cz) a začal zpívat. Sice jeho písničky neznám, ale koncert jsem si mooc užívala . Tomáš má úžasný hlas a hlavně je vtipnej . Když zapomenul text, něco si vymyslel. Krom toho, že se to rýmovalo, bylo to většinou humorný a většinou to nějakým způsobem souviselo s tímto večerem. Vážně to bylo supr. Škoda, že měl za chvilku odehráno a loučil se. Bylo to snad poprvý, co mě mrzelo, že předskokan Anety odchází.
Pak konečně přišla Anet !!! Bylo úžasný ji po tak dlouhý době vidět. Všichni byli samozřejmě nadšený a tleskali a tleskali a tleskali . Koncert Anet byl úúúžasný, krásný, přepychový!!! Anet zazpívala písničky jako obvykle a přidala Píseň pro Světlušku, kterou zpívala i se slepým Radimem. Také byla Mamá, Pásli ovce valaši (Při téhle písničce tam zasněžovali umělým sněhem, což vytvářelo opravdu kouzelnou atmosféru ) a dokonce bylo i Navěky s Tomášem Klusem. Teda povím Vám, když dav lidí zpívá Navěky, hlavně: „Na věky věků buď mouůůůůůů“, zní to opravdu zajímavě . Jinak skoro celý koncert to v davu vřelo. Každou skákací písničku se samozřejmě skákalo a blblo o sto šest. Později to bylo spíš takový pogo .
Po jedné písničce jsme už byli všichni vysílení a měli žízeň, takže po potlesku jsme hromadně křičeli: „VODU!“ a někteří „PITÍ !“ Anet se zeptala: „Rychlý ?“ chvilku jsme se domlouvali co, že to vlastně chceme. Potom podala do publika svojí láhev s vodou. No ani nevím jak se mi to povedlo, ale pila jsem skoro hned po Anet (No jo – to jsou holt ty zážitky na celej život . Nemyslete, zas tak mimo z toho nejsem ). Po další písničce dali Anetě asi 6 lahví Aquily, ona si jednu vzala a zbytek podala do davu. Anet:“Zásoba vody dorazila, vidíte to ? První řady mají asi vyhráno, mám takovej dojem.“ Podařilo se mi jednu ukořistit , napila jsem se a podávala dál. Dokonce se mi láhev vrátila zpátky (skoro prázdná samozřejmě), a tak jsem si ji schovala na památku na tenhle bezvadnej koncert (prostě tele já, no) . Při Vodě živé jsme zezačátku mávali rukama nad hlavou jako vždycky, ale potom jsme se chytly za ramena a pohupovali se ze strany na stranu, bylo to takový hezký – jako by se prostě všichni aneťáci spojili (bylo to fajn akorát jsem chvílema ztrácela balanc ).
Po koncu jsme, my vepředu, museli počkat, až se to trochu uvolní. Ještě si nás našla Dita s Jančou tak jsme hodily kraťoučkou řeč . Pomalu začali uklízet pódium, a tak jsme si ještě poprosili o trsátka . Jsem netušila, kolik lidí může mít zájem o kousek umělé hmoty . No zase abyste si nemyslely (že jsem už vyrostla z puberty), samozřejmě jsem si jedno ukořistila . (Je takový růžový, poškrábaný od strun kytary a je na něm namalovaná želvička .) Potom se pomalu začalo nenápadně vyhazovat ze sálu a zaplňovalo se předsálí. Káťa si šla koupit pivo a nabídla nám, i když pivo nepiju měla jsem hroznou žízeň – ten koncert byl vysilující :D. Prostě tam probíhala taková after party .
Lidi se bavili mezi sebou, byla tam pohoda. Koncert sice končil po desáté, ale proč by jsme tam neměly zůstat, počkat na Anet a jen tak se bavit. Nejdřív přišla Anička, ale bylo kolem jí pořád spousta lidí, tak jsme se rozhodly počkat. Mezitím přišla Anet a později i její bratr Nikola. Bylo tam kotelně lidí, takže jsme opět čekaly . Káťa šla po chvilce za Anet a nejspíš se jí ptala jestli si něco nedá (ale fakt nevim jo, nebylo slyšet), pak odběhla a vrátila se se skleničkou Tullamore a třema fernetama. Pak ještě došla Anetě pro colu (pak nás Anet docela překvapila, že si to slila s dohromady ). Káťa nám (mě a Verče) ještě pošeptala, jestli si taky přiťukneme, že ty fernety přece nebude pít sama. Souhlasili jsme. Pak se Anet odtrhla od podepisování a přiťukla si s náma . Lidi to bylo fááájn!!! Anet je hrozně milá a sympatická holka . A ten přípitek s ní – vážně hezkej zážitek. (A fernet teda zahřál pořádně ). S Veru jsme chtěli Anet předat náš dárek. Oslovily jsme ji, aby se otočila. Předaly jsme jí taštičku s lahví. Anet: „A co takhle nějakou koledu?“ No kdybychom nebyly trochu posílené alko, tak nevim jestli bych začala zpívat a Verča se přidala: „Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé. Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí. Šťastné a veselé!“ Chudák Anet, já zpívám hrozně falešně (nebo to aspoň každý tvrdí) a nevím jak Verča . Anetu jsme pak ještě poprosily o fotečky . Ona se culila, my jsme se culily – prostě paráda. Anet nám s úsměvem (nebo se smíchem ???) popřála hezké svátky a jala se opět podepisovat . Šla jsem si a Verče koupit plakát, a pak hurá pro podpis a ještě jsem si nechala podepsat trsátko . Trochu se mě i Veru začala motat hlava … přeci jenom, skoro celý den jsme nic nejedly a pak ten přípitek , ale nebylo to tak hrozný, každopádně jsme byly happy . Nemohly jsme najít Aničku (a dát jí přáníčko), ale oni už odcházeli (Anet a Nikola), a tak jsme poprosily Nikolu, aby jí to předal. Dost jsme se smály, když se Anička za dvě vteřiny objevila . Nikola jí předal přání. Anička si ho přečetla a začala nás hledat. A našla . Usmála se a poděkovala . My dvě jsme ještě poprosili Janču, aby nás s ní vyfotila. Potom se všichni rozloučili a zmizeli. Mě už pomalu začali nahánět rodiče, a tak jsme pomalu zamířily ven.
S Veru jsme byly hrozně rozveselený, když jsme šly k metru, zpívaly jsme a smály se na celé kolo. V metru jsme ještě potkaly další lidičky, kteří mířili z koncertu. Nastoupili jsme do vagonu metra. A zpívali jsme . Lidi kolem nás se smáli, škoda jen, že se i nepřidali . Na přestupní stanici ale lidičky jeli na druhou stranu, takže pak už jsme nezpívaly . Na Pankráci jsme vystoupily (já, Veru a Janča – holky mě doprovázely) a tam už na mě čekal táta. Rozloučila jsem se (dvakrát) a šla k autu. Byla jsem šťastná z koncert a ze všeho, co se ten den stalo, ale taky smutná z toho, že už to skončilo a už nejsem s holkama.
Každopádně je tenhle koncert NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK !!!
Lidičky (ségruško, Jančo, Káťo, Zio, Dito, Jančo Z., MimiJoe, Anet, Aničko, kapelo a další), děkuju moc za skvělej pokec, zábavu, super atmosféru a za nááááádhernej koncert !!!!!!
Bylo to úúúúžasný !!!
Autoři fotografií: Zia a Veru
další foto na: www.langerovaaneta.cz a www.annamlinarikova.com
Zdenča / inkara